HLAVA PLNÁ MYŠLENEK

23:14

22:10
Jedna myšlenka za druhou se mi předhánějí v hlavě, jako důchodci v pondělí ráno u Lidlu.
V krku mám jako v ohni, zimnice také nechybí, ale slečna Sarah má přemýšlivou teď a tady, tak se s vámi o pár myšlenek podělím.
Kamarádka mi pověděla o blogu, který mi myslím si dal v dnešním večeru přesně to, na co se snažím najít odpověď už roky. Proč pořád dokola a dokolečka dělat to, co ostatní požadují, proč se trochu neodlišit, proč se nestát na chvíli, nebo lépe na pořád SAMA SEBOU?
Všechno je to na nás, na nikom a ničem jiném, pouze a jen my máme tu možnost něco změnit, dělat to tak jak chceme dělat my, aniž bychom si dělali starost, co si pomyslí ostatní. Zabýváme se známkami ve škole, jakou máme postavu nebo zda se dost neodlišujeme od stáda.

Když si to čtete, nepřijde vám už směšné, jak se každý snaží dělat vše tak, aby ostatní byli spokojeni, přičemž jedinec který se o to snaží sám šťastný není? Den co den jsem chtěla dělat úplně něco jiného, než jsem opravdu dělala. Proč? Nechtěla jsem se lišit. Ať už se jedná o oblečení, kdy mám strach co si o mě kdo kde pomyslí, o trávení času, které spočívá především v učení, kdy mi řekněme si na rovinu nějaká  dekarboxylace kyseliny maleinové bude v životě k ničemu, či o jídlo kdy se snažím vyhovět především požadavků okolních i přes můj jednoznačný odpor. STOP. Vždy jsem se snažila podmanit především ostatním. A víte co? Už jsem se toho pocitu nenaplněnosti (myslím teď té vnitřní prázdnoty, u které ne a ne přijít na to, jak to napravit) nabažila až až. Dost bylo plnění požadavků, které si přeje okolí. Teď to bude tak, že budu dělat věci podle mého uvážení, mojí volby, neohlížet se na negativní názory z okolí. Myslet optimisticky. Snažit se život prožít a ne jen přežít. Tímhle heslem se budu řídit.
Upřímně? Blíží se Vánoce, jedno z mých nejoblíbenějších období v roce, které si i přes ten fakt, že se sněhu nejspíš znovu nedočkám (myslím, že už ani v budoucnu si zbytečné naděje dělat nebudu) a venku to vypadá spíše na takovou slátaninu jara, pokusím plnými doušky užít. S rodinou, přítelem a přáteli. To je přece to hlavní, no ne? Do teď to tak opravdu nevypadalo, věčný stres se školou, jaké dostanu známky, s tím jak vypadám. A za cenu čeho? Promarněných dnů s chemií, matematikou a fyzikou, mými třemi šťastlivci a do toho se trápit s tím, že mám jednoho nezdařilce na obličeji tuhle  a jeden špek tamhle? NE, takhle to dál nechci.
23:11
Po tomto krátkém rozepsání padám do postele usínaje nad horkým čajem, zabaleným krkem v šále a v jednom svetru navíc.
Dobrou noc.
:)

Ježíšku, jediné co si letos přeji je sníh, prosím!


You Might Also Like

1 komentářů

  1. Užij si vánoce :) určitě bude líp, uvidíš, být sama sebou je ta nejlepší věc :) ať je ti brzo lépe a třeba se nakonec i toho sněhu dočkáme :)
    Getmovin by Deni

    OdpovědětVymazat

Moc děkuji za každý komentář a návštěvu mého blogu! :)